Hudba pro smyčcový orchestr

Klasická hudba, někdy také vážná hudba nebo artificiální hudba, odkazuje na uměleckou, duchovní a světskou hudbu, složenou nebo mající kořeny v rámci západní kultury.

Hranice kategorie jsou nejasné a diskutabilní, protože označení klasické je obecně přiděleno ex post. Hudba, která je dnes definována jako „klasická“, nebyla jí nutně v době, kdy byla složena. Zejména v závislosti na kontextu může nebo nemusí pojem „klasická hudba“ zahrnovat současnou klasickou hudbu. Označení „klasická hudba“ se v odkazu na evropskou uměleckou hudbu objevuje na začátku 19. století s cílem „kanonizovat“ období od Johanna Sebastiana Bacha po Ludwiga van Beethovena, zahrnující Georga Friedricha Händela i Wolfganga Amadea Mozarta, jako zlatý věk hudby.První zmínky použití se datují, jak je uvedeno v Oxfordském anglickém slovníku, kolem roku 1836.Pojem „klasická hudba“ převažuje v románské a anglofonní literatuře, z německé hudební vědy pochází pojem „vážná hudba“ (v protikladu k „zábavné hudbě“, ernste Musik × Unterhaltungsmusik), v české hudební teorii se používá rovněž pojem „artificiální hudba“ zavedený roku 1977 muzikologem Hansem Heinrichem Eggebrechtem.Zdroj wikipedie

Hudební skladatel Vít.Juřina

Narodil se v početné rodině Antonína Juřiny. Po absolutoriu odjel do Jugoslávie, kde od roku 1922 do roku 1925 vyučoval zpěv na reálném gymnáziu v Sinji a zároveň zde pracoval jako sbormistr a dirigent. Od roku 1925 do roku 1929 byl kapelníkem městské hudby v Makarske. Až do konce svého života se zabýval komponováním skladeb pro smyčcový a dechový orchestr, v roce 1977 vzniklo dílo Concertino pro klavír a smyčcový orchestr a v roce 1979 cyklus Z rodného kraje. Vytvořil 4 orchestrální symfonické tance: Partyzánský tanec, Jihoslovanský tanec , Polský tanec a Bulharský tanec. Své hudebně pedagogické zkušenosti zúročil v instruktivních skladbách pro žáky hudebních škol, i pro individuální a souborovou hru. Pro žákovský pěvecký soubor upravil písně slezské, české, slovenské, ruské, polské, ukrajinské a bulharské. Mnoho let spolupracoval s Ostravským dechovým orchestrem Ostravanka a Hornickou dechovou hudbou z Moravské Ostravy. Český rozhlas vysílal v jejich provedení zejména Koncertní valčík pro dechový orchestr a tři pozouny, Capriccio pro hoboj s dechovým orchestrem, Brilantní valčík se sólovým klarinetem, Burleskní kvapík pro dva klarinety a Burleska pro fagot. V jeho tvorbě nalezneme: valčík, čardáš, symfonické tance

Ukázka

Ve videu naleznete zvukovou ukázku skladby