SRBSKÉ KOLO TANEC

Vít.JuřinaV jihovýchodní Evropě , se lidé jižní Slované tradičně tančí na kruhový tanec , známý jako kolo ( srbské azbuce : коло ), pojmenovaný po kruhu tvořeného tanečníků. Kolo (tanec) většinou 2/4 takt

Kolo nevyžaduje téměř žádný pohyb nad pasem. Základní kroky se snadno učí. Zkušení tanečníci demonstrují virtuozitu přidáním různých ozdobných prvků, jako jsou synkopované kroky. Každá oblast má alespoň jedno jedinečné kolo. Je těžké zvládnout tanec a ani ti nejzkušenější tanečníci nemohou zvládnout všechny. Kolo se koná na svatbách , společenských, kulturních a náboženských obřadech. Některé tance vyžadují společný tanec mužů i žen, jiné vyžadují pouze muže nebo jen ženy. Kolo (tanec)

Hudební skladatel Vít.Juřina

Narodil se v početné rodině Antonína Juřiny. Po absolutoriu odjel do Jugoslávie, kde od roku 1922 do roku 1925 vyučoval zpěv na reálném gymnáziu v Sinji a zároveň zde pracoval jako sbormistr a dirigent. Od roku 1925 do roku 1929 byl kapelníkem městské hudby v Makarske. Až do konce svého života se zabýval komponováním skladeb pro smyčcový a dechový orchestr, v roce 1977 vzniklo dílo Concertino pro klavír a smyčcový orchestr a v roce 1979 cyklus Z rodného kraje. Vytvořil 4 orchestrální symfonické tance: Partyzánský tanec, Jihoslovanský tanec , Polský tanec a Bulharský tanec. Své hudebně pedagogické zkušenosti zúročil v instruktivních skladbách pro žáky hudebních škol, i pro individuální a souborovou hru. Pro žákovský pěvecký soubor upravil písně slezské, české, slovenské, ruské, polské, ukrajinské a bulharské. Mnoho let spolupracoval s Ostravským dechovým orchestrem Ostravanka a Hornickou dechovou hudbou z Moravské Ostravy. Český rozhlas vysílal v jejich provedení zejména Koncertní valčík pro dechový orchestr a tři pozouny, Capriccio pro hoboj s dechovým orchestrem, Brilantní valčík se sólovým klarinetem, Burleskní kvapík pro dva klarinety a Burleska pro fagot. V jeho tvorbě nalezneme třeba Kolo pro akordeonový soubor

Ukázka

Ve videu naleznete zvukovou ukázku tohoto tance.