Hornická dechová hudba skladatel Juřina

Vít.JuřinaHornické dechové hudby byly fenoménem své doby. Tvořili je především nadšení havíři. Tito hudebníci byli příkladem pro dnešní generaci. Hornické kapely se především vyznačovaly nadšením a přirozeným hudebním nadáním těch, kteří tvrdě pracovali v dolech. Od první světové války měla takřka každá šachta svoji kapelu. Členové mívali lehčí práci, placené zkoušky a chodili dříve ze směny domů. Hlavní základ těchto orchestrů tvořili bývali vojenští muzikanti, a většinou byli příkladem pro ostatní hráče. Hornické dechovky tedy měly velký přínos pro současnou dechovou hudbu a dodnes tvoří piliře mnoha hudebních dechových těles.

Hudební skladatel Vít.Juřina

Narodil se v početné rodině Antonína Juřiny. Po absolutoriu odjel do Jugoslávie, kde od roku 1922 do roku 1925 vyučoval zpěv na reálném gymnáziu v Sinji a zároveň zde pracoval jako sbormistr a dirigent. Od roku 1925 do roku 1929 byl kapelníkem městské hudby v Makarske. Až do konce svého života se zabýval komponováním skladeb pro smyčcový a dechový orchestr, v roce 1977 vzniklo dílo Concertino pro klavír a smyčcový orchestr a v roce 1979 cyklus Z rodného kraje. Vytvořil 4 orchestrální symfonické tance: Partyzánský tanec, Jihoslovanský tanec , Polský tanec a Bulharský tanec. Své hudebně pedagogické zkušenosti zúročil v instruktivních skladbách pro žáky hudebních škol, i pro individuální a souborovou hru. Pro žákovský pěvecký soubor upravil písně slezské, české, slovenské, ruské, polské, ukrajinské a bulharské. Mnoho let spolupracoval s Ostravským dechovým orchestrem Ostravanka a Hornickou dechovou hudbou z Moravské Ostravy. Český rozhlas vysílal v jejich provedení zejména Koncertní valčík pro dechový orchestr a tři pozouny, Capriccio pro hoboj s dechovým orchestrem, Brilantní valčík se sólovým klarinetem, Burleskní kvapík pro dva klarinety a Burleska pro fagot. V jeho tvorbě nalezneme spoustu skladeb pro dechový orchestr

Dechová hudba skladatel Ukázka

Ve videu naleznete zvukovou ukázku pochod "Hornické mládí"